Pro nemocnici je nutné dokončit třetí etapu rekonstrukce, tj. spojovací koridor, náklady jsou 160 milionů korun, opět s nutností vlastní spoluúčasti. Provoz nemocnice s operačními sály už je stěhován a na vynucené stavební úpravy opět chybí peníze.
Chtěl bych se zeptat, proč Ministerstvo zdravotnictví nezohlední vyčlenění Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie a lineárního urychlovače z nemocnice a nenahrazení úhrad výpadku příslušných výkonů. Pokud vím, jednání na Ministerstvu zdravotnictví dosud nebyla úspěšná a restrukturalizace nemocničního areálu zatím není finančně pokryta. Prosím tedy o sdělení, jak Ministerstvo zdravotnictví bude v tomto případě postupovat (upozornění na čas), protože financování je výrazně odlišnější než u jiných nemocnic, které jsou zřizovány Ministerstvem zdravotnictví.
Děkuji.
Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, co se týká ekonomické stability Fakultní nemocnice u sv. Anny, jde z pohledu ministerstva o jednu z nejbolavějších oblastí v oblasti přímo řízených organizací. V loňském roce poskytla vláda této nemocnici na stabilizaci mimořádnou dotaci ve výši 500 milionů korun. Od té doby vedení nemocnice ve spolupráci s ministerstvem intenzivně pracuje na implementačních opatřeních.
Jedním z předpokladů úspěšné stabilizace Fakultní nemocnice u sv. Anny je širší shoda na smiřování a koordinaci celého brněnského a v širším významu i jihomoravského zdravotnictví. V současnosti jsou ve spolupráci odborů přímo řízených organizací a Ústavu zdravotnických informací a statistik zpracovávány analýzy produkčních a ekonomických dat Fakultní nemocnice u sv. Anny i Fakultní nemocnice Brno, které by měly napomoci identifikovat oblasti činností, u kterých je možno dosáhnout zefektivnění. V žádném případě neplánujeme zásadní omezování péče.
Mezi jeden z vlivů, který působí negativně na hospodaření Fakultní nemocnice u sv. Anny, patří projekt ICRC, resp. zahájení fáze udržitelnosti, a to i přes výrazná pozitivní opatření realizovaná ve spolupráci s ministerstvem. Je to např. dohoda s Mayo Clinic, která přináší úsporu 50 milionů korun ročně. Myslím, že to, co tady zaznělo, je třeba akceptovat, to znamená v minulosti učiněné strategické kroky, které z hlediska udržitelného financování této nemocnice nemocnici poškodily, ať už to bylo vzdání se provozu lineárních urychlovačů, nebo ještě dříve oddělení centra kardiovaskulární chirurgie a transplantací. Nicméně to jsou kroky, které ministerstvo není schopno dělat v rámci svých exekutivních kroků a na jejichž definitivní řešení chceme počkat na výsledek pracovní skupiny, kde je zapojeno nejen ministerstvo, kde jsou zapojeni nejen ředitelé klíčových brněnských nemocnic, ale i zástupci města Brna a kraje.
Co se týká eventuální finanční pomoci Ministerstva zdravotnictví z hlediska řešení investic v rámci ICRC, a priori neříkáme, že nepodpoříme nemocnici v těchto krocích, nicméně chceme vyčkat, jak se bude vyvíjet hospodaření i v druhé polovině letošního roku, a o případné žádosti nemocnice o pomoc jsme připraveni jednat.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Pan poslanec se chystá položit doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane ministře, děkuji za odpověď. Ale přesto nevím, jestli je běžné, jestli u ostatních nemocnic, které jsou zřizovány Ministerstvem zdravotnictví, je podobný systém financování rekonstrukcí, tzn. že by se vyžadovala přímá spoluúčast nemocnice ve výši 30 %. Nevzpomínám si, že bych na něco podobného narazil při rozpočtování kapitoly Ministerstva zdravotnictví a uvolňování příslušných financí do jednotlivých nemocnic zřizovaných Ministerstvem zdravotnictví. Čili není mi jasné, jak tento problém s tou 30% účastí vznikl.
Samozřejmě projekt ICRC je věc, kdy nemocnice zřejmě bude muset zaručit udržitelnost projektu. Tam je problémové sledování nákladů, které jsou z centra, případně nákladů, které jsou spojeny s výzkumem, atd. (Upozornění na čas.) Opět tedy není úplně jasné, jak tyto peníze nemocnice vygeneruje vlastním provozem. Děkuji.
Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, co se týká spoluúčasti ve výši 30 %, nemyslím si, že jde o nějaké nezvyklé procento, co se týká spoluúčasti nemocnic při investičních dotacích státu. Naopak mám pocit, že to patří víceméně mezi běžnou míru spoluúčasti. Samozřejmě jsou projekty, kde některé nemocnice dokonce nabízejí vyšší spoluúčast, jsou projekty, kde spoluúčast byla menší. Nemyslím si ale, že výše spoluúčasti samotná je tím základním problémem. Základním problémem - a to jste, pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, i vy řekl - je dlouhodobě neudržitelná struktura poskytování péče z hlediska ekonomické stability, takže i 30% spoluúčast, která jinde nedělá zásadní problém, pro tuto nemocnici problémem je.
Druhá věc, která je pro mě nepochopitelná, která historicky vznikla, je to, že vedení nemocnice v předchozích obdobích se rozhodlo pro dodavatelský úvěr, který by teď mělo splácet z provozu. To je pro mě velmi podivné rozhodnutí, nerozumím mu a jako ředitel nemocnice bych nikdy k něčemu podobnému nepřistoupil.
Nicméně skutečně dlouhodobé řešení Fakultní nemocnice u sv. Anny nebude možné bez restrukturalizace celého toho péče především v rámci města Brna. Já jsem tady zmiňoval tu analýzu a tam se ukazují velmi zajímavé informace, z kterých vyplývá, že v podstatě Fakultní nemocnice u sv. Anny poskytuje velký objem péče, kde žádný segment z této péče není ekonomicky natolik silný a zajímavý, aby řekněme vykompenzovával ztráty na ostatních segmentech tak, jak je to u ostatních velkých přímo řízených organizací běžné. (Upozornění na čas.) O toto se budeme snažit, s tím budeme potřebovat také pomoc Poslanecké sněmovny.
O výsledcích budu pak informovat.
Děkuji.
Formát pro tisk
