Elektrárna Adularya v Turecku, úvěr ČEB 12 mld. korun a úpadek investora i dodavatelů

 Děkuji za slovo.
Vážený pane ministře, podle veřejně dostupných zdrojů ČEB půjčila téměř 12 mld. korun na projekt elektrárny Adularya v Turecku. Podle posledních informací dodavatel je v úpadku, to je Vítkovice Power Engineering, a investor v Turecku je také údajně blízko úpadku. Navíc se údajně zjistilo, že ta elektrárna má vadné kotle, resp. kotle, které nejsou schopny spalovat uhlí z blízkého lomu, to znamená, že bude potřebná zřejmě přestavba těch kotlů. Z toho vyplývá, že pokud se sejdou všechny ty horší varianty, tak je možné, že tato investice a záruka ČEB přijde vniveč.

Pan ministr Zaorálek měl údajně jednat v Turecku v závěru loňského roku. Chtěl bych se zeptat, zda došlo k nějakému posunu a jestli je nějaká šance, že elektrárna bude dokončena a ČEB a potažmo český stát nepřijde o 12 mld. korun. Děkuji.
 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče Hovorko, dovolte mi říct několik slov k projektu Adularya, což je výstavba tepelné elektrárny 2x 145 MW plus výstavba lignitového dolu v Turecku. Projekt tak tvoří tři relativně samostatné části: důlní část, blok A a blok B elektrárny. Jedná se o projekt financovaný prostřednictvím vývozního úvěru České exportní banky, který je jištěn Exportní garanční a pojišťovací společností. Celková pojistná angažovanost EGAP dosahuje 16,1 mld. korun. Nesplacená výše jistiny úvěru dosahuje celkem 11,7 mld. korun. Obě společnosti dospěly ke shodě na společném postupu nastalé situace.

Dlužníkem je turecká společnost Adularya Enerji Elektrik, dále jen ADU, která je součást holdingu Naksan, jehož dcera Naksan Plastik je rovněž ručitelem projektu. Projekt byl až dosud z české strany realizován EPC kontraktorem vývozcem Vítkovice Power Engineering. Oba dva bloky jsou ve vysokém stadiu dokončenosti. První blok již několik měsíců fungoval, než nastaly ony zmíněné potíže s kvalitou uhlí, které neodpovídá kotli. Druhý blok je zhruba dokončen z 95 %. Důl, lignitový důl je dokončený.

Bohužel nastaly tam dvě události, které zkomplikovaly další vývoj vedle již problému s uhlím. Ne že turecký partner je blízko konkurzu. Tam došlo k tomu, že ať už pravdivě, či nepravdivě vlastník Naksan Holding, resp. rodina vlastnící Naksan Holding, také Naksan Plastik, jsou považováni za stoupence pana Gülena a po pokusu o převrat jsou majitelé buď ve vazbě, anebo ti, kteří byli rychlejší, v emigraci.

Firma byla přebrána tureckým fondem pojištění vkladu TMSF, s kterými také jedná česká strana. To znamená Česká exportní banka a EGAP. Turecký fond pojištění vkladu jako správce se vyjádřil ve smyslu, že nehodlá elektrárnu dlouhodobě držet či provozovat. Na naléhání ČEB a EGAP však přislíbil zajistit provozní financování ze zdrojů investora a ručitele Naksan, ovšem bez finanční participace TMSF na dostavbě. Upřímně řečeno, už byl problém z hlediska Naksan Holdingu, protože Naksan Holding je velká firma a 5 tisíc zaměstnanců úplně v jiném oboru, což je plastikářský, vyrábí především nákupní tašky pro globální firmu Tesco.

Po dokončení aktuálních jednání o materiální ochraně hodnoty zastavených aktiv formou zazimování a konzervace je třeba se zaměřit na další kroky na jednání s TMSF a tureckými vládními orgány o dalším osudu elektrárny zejména z hlediska identifikace budoucího vlastníka a provozovatele projektu pro případ dostavby a spuštění elektrárny. V rámci těchto jednání je třeba nadále akcentovat prioritní zájem české strany na splacení pojištěného úvěru. Kromě výše uvedených jednání ČEB a EGAP s TMSF probíhají rovněž jednání zástupců akcionářských resortů ČEB a EGAP se zástupci TMSF.

Chtěl bych tedy dodat, aniž bych se chtěl vyhýbat zodpovědnosti, toto je deal, který udělal ČEB a EGAP, a akcionáře tyto instituce mají čtyři. Hlavním akcionářem je Ministerstvo financí - zhruba 40 %. Pak je Ministerstvo průmyslu a obchodu - 24 %, zbytek mají Ministerstvo zahraničních věcí a Ministerstvo zemědělství. Tato akcionářská ministerstva se snaží společně najít nějaké řešení. Aby ta situace byla ještě komplikovanější, problém je i na české straně, protože firma Vítkovice Power Engineering se dostala do situace, kdy na ni byla vyhlášená insolvence a prochází reorganizací. A je otázkou, jestli ČEB bude moci použít této firmy, která je v reorganizaci, což znamená, že takové poměrně složité operace jako dostavbu tepelné elektrárny (upozornění na čas.) - hned končím, pane předsedající - bude dělat poměrně těžko, anebo jestli bude nalezena jiná firma, která elektrárnu dokončí.

Děkuji za pozornost.

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za odpověď. Chtěl bych se zeptat. Jsou údajně dvě varianty, jak tu elektrárnu vlastně spustit nebo zajistit její hladký provoz, a to je buď výměna, nebo úprava kotlů zhruba za 100 milionů dalších korun tak, aby byly schopny spalovat uhlí z blízkého lignitového dolu, anebo dovážet uhlí z větší dálky, což ale zřejmě by bylo možná ne tak ziskové, resp. ztrátové.

Chtěl bych se ale zeptat, přece za konkrétním úvěrem nebo rozhodnutím o úvěru muselo zřejmě být rozhodnutí minulé vlády. Čili je tam i určitá, řekněme, politická odpovědnost. A potom bych se chtěl zeptat, když jste říkal, že ten turecký státní fond nechce dlouhodobě držet a spravovat aktiva nebo tu elektrárnu, tak jestli je nějaká šance, že by mohlo dojít k tomu, že ten turecký fond bude hledat vlastníka. Nebo jak se to potom bude řešit, ten majetkoprávní vztah. Kdo vlastně bude tu elektrárnu provozovat v budoucnu. (Upozornění na čas.) Děkuji.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Ano, je to tak, bude. Pokud elektrárna má být provozována, tak bude hledat nové řešení, které je zhruba v těch intencích, které jste naznačil, pane poslanče. Buď se změní kotel, nebo se změní uhlí. Na to bude nutné najmout nějakou firmu. Já osobně si myslím, že by to mohla být Škoda Praha, v zásadě státní firma, ale to samozřejmě bude teprve předmětem jednání, kde ta primární zodpovědnost je za manažery ČEB a EGAP. A tato firma by měla navrhnout to nejlepší řešení.

Z hlediska vlády vidím jiný úkol. Já samozřejmě jsem připraven do Turecka jet, protože je zapotřebí nejenom elektrárnu dokončit, ale také zajistit odběr elektřiny. Podmínky pro to v Turecku jsou, protože plastikářská firma se pustila do úplně jiného oboru, protože v Turecku díky překotnému rozvoji je málo elektřiny. Takže naděje na to, že tu elektřinu budou chtít odebírat do sítě, je, ale jistota nikoliv.

Z hlediska odpovědnosti, to se obávám, není dokonce ani minulá, ani předminulá vláda, to jsou někde roky 2008 až 2010. To znamená pravděpodobně sdílená zodpovědnost za Topolánkovy a Fischerovy vlády.

Jestli možno mluvit o nějaké chybě, která je celkem zřejmá na rozdíl od věcí, které jsou docela komplikované, proč tam není to odpovídající uhlí, tak co je ale úplně jasné, je to, že Česká exportní banka neměla nikdy sama půjčit takový objem peněz, že měla udělat nějaké konsorcium nebo klubové financování a přizvat několik dalších bank a snížit riziko, protože ta expozice České exportní banky v jednom případě, v jedné zemi, je příliš velká.

Na obhajobu snad mohu dodat jedině to, že orientace na Turecko byla vedena snad i dobrou vírou diverzifikace (upozornění na čas) portfolia ČEB z prostoru bývalého Sovětského svazu do jiné země.
Děkuji.