Vzdělávání lékařů a sester

Děkuji za slovo a děkuji panu ministrovi, že zůstal. Chtěl bych se zeptat na jeho názor a postoj k zákonu o vzdělávání lékařů a zdravotních sester, protože ten bude projednáván v Senátu a zřejmě se nám buď vrátí, nebo nevím, jaký bude další jeho osud. Ale chtěl bych znát jeho postoj k tomu, že by měla být více posílena role IPVZ v procesu vzdělávání, protože IPVZ, institut, má zkušenosti od roku 1953 a měl by mít minimálně kompetence k začleňování lékařů do oboru a potom ke zkoušení.

A ta druhá věc, chtěl bych se zeptat, jaký je jeho postoj k tomu, že ten zákon vlastně ruší jeden jediný obor, protože ty ostatní jsou převáděny do nějakých specializačních oborů vzdělávání. Ruší vzdělávací obor praktický lékař pro děti a dorost. Chtěl bych se zeptat, jaký je jeho názor na to.

A potom, často se diskutuje o tom, že je potřeba zvýšit počet českých studentů na lékařských fakultách, a k tomu jsou nejrůznější námitky. Rektoři říkají, že nemají kapacity, stejně děkanové fakult, že je potřeba navýšit kapacity, potom že nemají prostředky, proto přijímají především zahraniční studenty, aby měli více peněz. Potom někdo říká, že není dostatek učitelů, tedy těch vysokoškolských pedagogů, profesorů, docentů. Někdo zase říká, že nejsou habilitováni mladí, tím pádem není dostatečný počet těch vyučujících. Ten problém se neustále pohybuje mezi Ministerstvem financí, Ministerstvem zdravotnictví, Ministerstvem školství a lékařskými fakultami. A já bych se chtěl zeptat, co je dříve, jestli slepice, nebo vejce. Kde se tedy začne a co pan ministr chce pro ten nejpalčivější problém českého zdravotnictví udělat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane poslanče. Tentokrát byl čas na otázku dodržen. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík: Zkusím se velmi rychle vyjádřit. Já vím, že v této chvíli je zákon v Senátu. Bohužel ústavněprávní výbor Senátu ho odmítl, takže nejbližší projednávání bude v úterý 13. na zdravotním výboru Senátu, 14. to bude mít Senát v plénu. Zatím nevím, jaké bude rozhodnutí, čili já nechci toto předjímat.

Možná bych se vrátil k jedné věci. Vy jste říkal, že se ruší specializační obor praktický lékař pro děti a dorost. On se neruší, on se slučuje s pediatry. Já vím, že je to složitá problematika. Svého času se to rozdělilo, protože se předpokládalo, že evropský vývoj půjde tímto směrem, ale nakonec jsme zůstali jediní. Takže my se tak trochu vracíme k tomu, co v Evropě zůstalo, kdy praktický lékař pro děti a dorost a pediatrie se stávají zase jedním oborem, přičemž když jsem toto konzultoval, a věřte, že v Motole je pediatrů nadbytek, takže když jsem s nimi o tom hovořil, tak ten základní a největší rozdíl byl v používání očkovacího kalendáře. Samozřejmě úplně něco jiného je obor praktický lékař pro dospělé a interna. To je něco odlišného. Ale nicméně tento obor je stejný, takže my se tak trochu vracíme k úpravě, která tady dlouhá léta byla, a nevypadá to, že by byla velmi problematická, i když chápu, že jsou na to různé názory.

Pak tam byl dotaz, a teď jsem se v tom trošičku ztratil, ale... Ano, vy se ptáte na počet studentů na lékařských fakultách. Myslím si, že jedním z řešení, a neříkám že úplně detailním, ale možným jedním z řešení by právě byl návrh zákona o neziskových nemocnicích, který by vtáhl většími možnostmi fakulty do rozhodovacích procesů v nemocnici a vlastně také k rozhodování o použití nákladů. Protože podle toho, co vím, dneska se hlásí na lékařské fakulty poměrně vysoké množství lidí, kteří uspějí, ale prostě díky tomu, že se dostanou pod čáru, tak jakoby... To je materiál nebo potenciál, který je škoda nevyužít.
 

Takže si myslím, že bychom se k tomu mohli nějakým způsobem postavit a možná že díky návrhu zákona o neziskových nemocnicích bychom se mohli propracovat k tomu, že fakulty budou mít větší šanci přijímat nové studenty a ti studenti samozřejmě také absolvují. Studium je velmi náročné, těžké, nelze ho zjednodušit. A další věc, aby nám pak neodešli, to znamená, aby nám zůstali v České republice, aby posílili terén, který chceme.

Mám před sebou 11 měsíců, takže mám velmi omezený prostor, ale v rámci tohoto omezeného prostoru to je jedna z věcí. A já jsem tady deklaroval, že jednou z velkých priorit Ministerstva zdravotnictví je zákon 95, to je vzdělávání lékařů, 96 o vzdělávání lékařů a samozřejmě že i prioritou, která je celé funkční období, je zákon o neziskových nemocnicích. Pokusíme se v rámci toho se s tím nějak vyrovnat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi zdravotnictví. Kolega Hovorka ještě položí doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Vy jste tady řekl, pane ministře, že jedním z řešení je zákon o neziskových nemocnicích, ale možným řešením by bylo i to, že by mohly pojišťovny hradit už lékaře, kteří jsou v přípravě, a tak nějak normálně. Já si myslím, že to by odstranilo mnoho problémů s rezidenčními místy a podobně.

A k tomu praktickému lékaři pro děti a dorost, tam bych chtěl jenom říct, že když se podíváte do Německa, Rakouska nebo do jiných zemí, tak v řadě případů není zajištěna péče pro děti a dorost řekněme praktickými lékaři pro děti a dorost, terénními dětskými lékaři až do věku 18, případně 19 let jako u nás. To je ten podstatný rozdíl. Jestli se chceme vrátit zpátky, možná se vrátíme k tomu, co je v Evropě, ale možná s tím lidé nebudou tak spokojeni.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Poslední dvě minuty, pane ministře, víc vám nemohu dát.

 

Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík: Děkuji. Já si myslím, že se vracíme k tomu, co tady fungovalo. Tady tento systém a režim nějakým způsobem opravdu fungoval. Mimochodem, teď nově je to vykládáno tak, že dítě je to přesně do dne, kdy má 18. narozeniny. Tam byl rozpor, bralo se 18 let a 364 dní, ale teď už jsme se posunuli ve výkladu, takže je to jenom do 18 let.

Jinak samozřejmě váš podnět na placení ze strany pojišťoven beru jako zajímavý, ale nicméně všechno to má vždycky nějaké náklady, takže se pokusíme to nějakým způsobem spočítat a vyčíslit. Beru to jako velmi zajímavý podnět. Děkuji.