Zdroj: http://ludvikhovorka.cz/index.php?a=zdravotnictvi/tkanovy-byznys • Vydáno: 25.3.2014 10:52 • Autor: Admin
Česká televize v pondělí odvysílala reportáž o Národním centru tkání a buněk. "Ještě jsme ani nezačali pořádně natáčet a už dostalo vedení České televize včetně její Rady podnět, aby nás začalo prověřovat. Už se to párkrát stalo, pokaždé šlo o mimořádně závažnou kauzu, kterou si kdosi mocný přeje udržet v tajnosti. Náš současný případ se týká podezření na zneužívání moderní medicíny k obohacení se na úkor pacientů a nás, daňových poplatníků," řekl v úvodu moderátor Marek Wollner...
Marek WOLLNER, moderátor:
Vítejte u Reportérů ČT, dobrý večer. Ještě jsme ani nezačali pořádně natáčet a už dostalo vedení České televize včetně její Rady podnět, aby nás začalo prověřovat. Už se to párkrát stalo, pokaždé šlo o mimořádně závažnou kauzu, kterou si kdosi mocný přeje udržet v tajnosti. Náš současný případ se týká podezření na zneužívání moderní medicíny k obohacení se na úkor pacientů a nás, daňových poplatníků. Případ tkáňové banky v Brně je velmi sofistikovaný, protože se odehrává ve vznešeném hávu vědeckého výzkumu, který laické oko jen tak neprohlídne a stát oko přivírá, pokud rovnou obě nezavřel. Podezřelé firmě už přiklepl dotace v řádech stamilionů. Natáčela Markéta Dobiášová a Aneta Snopová.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
A my jdeme přímo do toho bývalého ...
osoba:
Do toho, do těch prostor bývalé tkáňové banky, ano.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Jsme v areálu Fakultní nemocnice v Brně-Bohunicích. Ještě před 3 roky zde sídlila tkáňová banka.
Roman KRAUS, ředitel Fakultní nemocnice Brno-Bohunice; člen představenstva Národního Centra Tkání a Buněk a.s.:
Ty původní prostory, ty sahaly tady od těchto místností.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Šlo o moderní medicínské pracoviště, které pro léčbu pacientů zpracovávalo tkáně od živých i mrtvých dárců. Tkáňová banka zajišťovala většinu tkáňových transplantátů pro tuzemské nemocnice a na kmenových buňkách prováděla vlastní výzkum.
Roman KRAUS, ředitel Fakultní nemocnice Brno-Bohunice; člen představenstva Národního Centra Tkání a Buněk a.s.:
Tady byly vlastně v těch 3 místnostech 3 minioperační sály, kde se připravovaly právě ty tkáňové transplantáty, takže ta operační stařičká světla tady zůstala.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Dnes tkáňová banka sídlí naproti Fakultní nemocnice. Už jí ale nepatří, provozuje ji soukromá společnost pod názvem Národní Centrum Tkání a Buněk.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Národní Centrum Tkání a Buněk sice provozuje soukromá firma, její provoz i výzkum ale z veřejných peněz stát dotuje stamiliony korun.
Václav HOŘEJŠÍ, ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie Věd ČR:
Ten výzkum, který se tady prezentuje, je spíš, omlouvám se, že používám takovou tvrdou formulaci, spíš takovou zástěrkou pro to, aby se mohly čerpat ty dotace.
Jan ŽALOUDÍK, senátor za ČSSD; bývalý děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně:
Tkáňová banka Brno je takový smutnější příběh o oškubávání státního medvěda, což překvapí zejména, když se na tom oškubávání účastní ti, kteří by ho měli ošetřovat a o něj pečovat.
Zdeněk KABÁTEK, ředitel VZP; bývalý vrchní ředitel pro přímo řízené organizace MZ ČR /ODS/:
V místě a čase a v době se ty kroky jevily jako logické a těžko, těžko zpětně usuzovat, zda se mělo udělat něco navíc nebo nemělo.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Privatizace tkáňové banky proběhla před 4 lety. Připomeňme si, že tkáňová banka při Fakultní nemocnici v Brně byla dlouhá léta nejvýznamnější u nás. Dodávala do nemocnic 80 procent všech tkáňových transplantátů a zároveň prováděla vlastní výzkum na kmenových buňkách.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Skončit musela oficiálně proto, že přestala splňovat nové předpisy Evropské unie. Ty požadovaly, aby nakládání s lidskými tkáněmi probíhalo nikoli v laboratorních, ale farmaceutických, tedy v takzvaných superčistých prostorách. Brněnskou tkáňovou banku by podle tehdejších propočtů vytvoření takových prostor stálo desítky milionů korun.
Roman KRAUS, ředitel Fakultní nemocnice Brno-Bohunice; člen představenstva Národního Centra Tkání a Buněk a.s.:
První, co jsem udělal, jsem se samozřejmě obrátil na zřizovatele, tedy ministerstvo zdravotnictví, s žádostí o dotaci, protože tak to, tak to chodí. Tam ...
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Ministerstvo zdravotnictví vám na to řeklo co?
Roman KRAUS, ředitel Fakultní nemocnice Brno-Bohunice; člen představenstva Národního Centra Tkání a Buněk a.s.:
Ministerstvo zdravotnictví jednoznačně odmítlo dotovat, protože nemá zdroje, protože vzhledem, tak jak už tady ta krize je snad permanentní, prostě že peníze dotační na to nedostaneme.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
A tak vznikl plán na odstátnění brněnské tkáňové banky, za kterým stáli tehdejší šéfové ministerstva zdravotnictví.
Ludvík HOVORKA, poslanec; člen Kontrolního výboru a Výboru pro zdravotnictví PSP ČR /KDU-ČSL/:
Pan ministr Julínek s panem Šnajdrem vlastně argumentovali tím, že, že je třeba spojit síly se soukromým investorem, který má obrovské know-how a obrovské prostředky, abychom zachovali rozvoj buněčných preparátů v České republice.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Tehdejší první náměstek na ministerstvu zdravotnictví Marek Šnajdr po celou dobu našeho natáčení nebral telefony.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Nevíte tedy, kdo byl jako duchovní otec tohohle toho projektu?Nevzpomenete si?
Tomáš JULÍNEK, bývalý ministr zdravotnictví /ODS/:
Ne, já se k tomu nebudu vyjadřovat, do pořadu Reportéři už vůbec ne.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Ministerstvo zdravotnictví tedy fakultní nemocnici poskytnout peníze na rekonstrukci tkáňové banky odmítlo. Místo toho přišlo s překvapivým řešením, že tkáňovou banku převezme soukromá společnost PrimeCell.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
A to včetně know-how i stávajících zaměstnanců. Jedním z nich byla i bývalá primářka tkáňové banky v Brně Barbara Kubešová.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Vy jste tu společnost PrimeCell předtím nějak znala?
Barbara KUBEŠOVÁ, bývalá primářka Tkáňové banky při FN Brno-Bohunice; bývalá primářka a výkonná ředitelka Národního Centra Tkání a Buněk a.s.:
Ne.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Věděla jste o něčem, že by měli něco za sebou?
Barbara KUBEŠOVÁ, bývalá primářka Tkáňové banky při FN Brno-Bohunice; bývalá primářka a výkonná ředitelka Národního Centra Tkání a Buněk a.s.:
Já jsem nevěděla o ničem, což neznamená, že třeba nějaké neměli.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
A nezajímalo vás to?
Barbara KUBEŠOVÁ, bývalá primářka Tkáňové banky při FN Brno-Bohunice; bývalá primářka a výkonná ředitelka Národního Centra Tkání a Buněk a.s.:
Zajímalo.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
A?
Barbara KUBEŠOVÁ, bývalá primářka Tkáňové banky při FN Brno-Bohunice; bývalá primářka a výkonná ředitelka Národního Centra Tkání a Buněk a.s.:
Dostali jsme se do sféry, kde už nechci.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Společnost PrimeCell byla v době, kdy se jednalo o tom, že převezme Tkáňovou banku, neprůhlednou společností s anonymními akciemi na majitele. Její vlastníci tedy byli neznámí. A neznámá byla tato firma navíc i ve vědeckém a výzkumném světě.
Jaroslav MICHÁLEK, prezident Mezinárodního konsorcia pro buněčnou terapii a imunoterapii, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně:
Pokud já vím, tak známá v tomto oboru nebyla. Nemůžu to nějak dál posoudit ani jinak nějak víc komentovat. Já jsem o ní nevěděl vůbec.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Jedinou známou osobou, která za společnost PrimeCell jednala, byl Michal Zahradníček, podle údajů v obchodním rejstříku podnikatel v mnoha aktivitách. Namátkou v solárním byznysu, realitách, zprostředkování obchodu nebo poradenství v hardwaru a softwaru. Chtěli jsme se ho zeptat na jeho zkušenosti v oboru lidských tkání a buněk. V době našeho natáčení byl podle své asistentky v zahraničí, a rozhovor tudíž nemohl poskytnout.
Jan ŽALOUDÍK, senátor za ČSSD; bývalý děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně:
Nabízeli nějaké know-how, to know-how je mi do dneška neznámé, ani jak jsme si ověřili, já tehdy jako děkan fakulty jsem si to ověřoval, tak za nima nebyly nějaké zvláštní výsledky ani žádný kapitál investiční.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Jak jste viděli, tehdejší ministr zdravotnictví Tomáš Julínek se s námi bavit odmítl a jeho první náměstek Marek Šnajdr ani nezvedl telefon. Proč se ministerstvo rozhodlo předat Tkáňovou banku neznámé a neprůhledné společnosti PrimeCell, jsme tedy chtěli vědět od dalšího člena nejužšího vedení ministerstva. Tím byl tehdy současný ředitel VZP Zdeněk Kabátek.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Jestli jste si nějak ověřovali ty jejich reference?
Zdeněk KABÁTEK, ředitel VZP; bývalý vrchní ředitel pro přímo řízené organizace MZ ČR /ODS/:
Já, já určitě ne. Já si nevzpomínám, že bysme si ověřovali reference.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Čili nenapadlo vás nechat si udělat průzkum trhu, zjistit, jaké společnosti případně jsou na trhu, případně vypsat nějaké výběrové řízení, cokoliv, prostě kde byste si udělali představu, co je možné?
Zdeněk KABÁTEK, ředitel VZP; bývalý vrchní ředitel pro přímo řízené organizace MZ ČR /ODS/:
Tato, tato varianta, jestli já mohu za sebe mluvit, nevím, nemůžu mluvit za kolegy, ale za mě tato varianta nebyla nikdy na stole.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
A proč?
Zdeněk KABÁTEK, ředitel VZP; bývalý vrchní ředitel pro přímo řízené organizace MZ ČR /ODS/:
To neumím odpovídat na tuto otázku, proč.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
A tak ministerstvo zdravotnictví nechalo původní státní Tkáňovou banku se šedesátiletou historií zaniknout. Vládě doporučilo, aby odsouhlasila vznik nového Národního Centra Tkání a Buněk, jehož vlastníkem bude neznámá soukromá společnost PrimeCell, o níž se nevědělo, komu patří.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
A tehdejší vláda Mirka Topolánka to v květnu roku 2009, těsně před koncem svého mandátu, bez připomínek schválila. Souhlasila také, aby si ministerstvo v novém tkáňovém centru koupilo kontrolní balík 24 procent akcií.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Ani tehdejší premiér Mirek Topolánek během našeho natáčení svůj telefon nezvedl.
Ludvík HOVORKA, poslanec; člen Kontrolního výboru a Výboru pro zdravotnictví PSP ČR /KDU-ČSL/:
Stát se rozhodl, že nebude investovat peníze do vlastního tkáňovýho zařízení nebo do vlastních tkáňových zařízeních a že vlastně umožní soukromé firmě přístup k penězům z CzechInvestu, z evropských prostředků a z ministerstva průmyslu a obchodu, a vlastně ta svoje, ty svoje zdravotnická zařízení nechá chátrat a bude investovat do, v podstatě do soukromých, do soukromého vybavení.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Společnost PrimeCell okamžitě poté, co jí vláda svým rozhodnutím otevřela dveře ke tkáňovému byznysu, začala žádat o dotace z veřejných fondů. A to, co předtím nešlo v případě státního zařízení, najednou šlo bez problému. Ministerstvo průmyslu a obchodu PrimeCellu stamilionové dotace schválilo.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Pokud tam jsou nejasné jakoby majetkové struktury, tak to, to při přidělování dotací nevadí? Ministerstvu to nevadí?
Zuzana MATĚJÍČKOVÁ, ředitelka odboru implementace Sekce fondů EU, MPO ČR:
Já vám nerozumím, jaké nejasné majetkové struktury?
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
No, nejsou, když není, není jasné, kdo za tou společností stojí.
Zuzana MATĚJÍČKOVÁ, ředitelka odboru implementace Sekce fondů EU, MPO ČR:
Ale já vám říkám, že opravdu ta povinnost sledovat akcionářskou strukturu v roce 2009 ani 2010 ještě nebyla, takže my jsme tuto strukturu sledovat nemuseli, ani prověřovat.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
A tak firma PrimeCell začala za pomocí dotací budovat svoje Národní Centrum Tkání a Buněk. Pronajala si část budovy naproti areálu Fakultní nemocnice v Brně-Bohunicích. Tady vybudovala Evropskou unií požadované superčisté prostory.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Z dotačních fondů na rekonstrukci i nákup technologií putovalo téměř 300 milionů korun. Národní Centrum Tkání a Buněk bylo slavnostně otevřeno za účasti tehdejšího ministra zdravotnictví Leoše Hegera v roce 2011.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
A vám to přišlo v pořádku?
Leoš HEGER, poslanec; bývalý ministr zdravotnictví /TOP 09/:
Tak, mně nepřijde normální, když vlády nebo ministři rozhodují o něčem 2 dny před svým, před skončením svého mandátu. To, to rozhodně si nemyslím, že je jaksi normální. Ale není to nelegální.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Stamilionové dotace na vybudování Národního Centra Tkání a Buněk dostala společnost pod podmínkou, že v něm bude rozvíjet vědu a výzkum tkání a buněk, a na trh uvádět nové produkty.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Nemělo žádné prostory.
Zuzana MATĚJÍČKOVÁ, ředitelka odboru implementace Sekce fondů EU, MPO ČR:
Ale jsou tam, jsou tam lidé, tak ty už měli svoje zkušenosti a byla za nimi dlouholetá historie v této oblasti.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Dotace tedy nové Národní Centrum Tkání a Buněk dostalo díky odbornosti a zkušenostem lidí, které převzalo po zaniklé Tkáňové bance. Její bývalá primářka Barbara Kubešová byla tehdy také součástí týmu, který přešel pod nového zaměstnavatele, tedy Národní Centrum Tkání a Buněk.
Barbara KUBEŠOVÁ, bývalá primářka Tkáňové banky při FN Brno-Bohunice; bývalá primářka a výkonná ředitelka Národního Centra Tkání a Buněk a.s.:
Produkty, které se tam dělaly, tak byly vyvinuté už v Tkáňové bance.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Má to Národní tkáňové centrum tedy za sebou něco, nějaký konkrétní přípravek nebo produkt, který by teda vyvinul?
Barbara KUBEŠOVÁ, bývalá primářka Tkáňové banky při FN Brno-Bohunice; bývalá primářka a výkonná ředitelka Národního Centra Tkání a Buněk a.s.:
Myslíte nový produkt, který nebyl ještě na Tkáňové bance.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
No.
Barbara KUBEŠOVÁ, bývalá primářka Tkáňové banky při FN Brno-Bohunice; bývalá primářka a výkonná ředitelka Národního Centra Tkání a Buněk a.s.:
Já o tom nevím.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Pátrali jsme po tom, jakou další vědeckou a výzkumnou činnost Národní Centrum Tkání a Buněk tedy provádí. První jsme se ptali toho, kdo v této firmě zastupuje stát a měl by kontrolovat její činnost.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
V tomto případě tedy ředitele Fakultní nemocnice v Brně-Bohunicích Romana Krause.
Roman KRAUS, ředitel Fakultní nemocnice Brno-Bohunice; člen představenstva Národního Centra Tkání a Buněk a.s.:
Na jejich webových stránkách jsou tyhle ty údaje.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Nejsou.
Roman KRAUS, ředitel Fakultní nemocnice Brno-Bohunice; člen představenstva Národního Centra Tkání a Buněk a.s.:
Já mám pocit, že ano, že tam jsou. Ale myslím, že jo. Tady ty konkrétnosti těch jejich vývojových aktivit opravdu nevím. A tady se toho už asi víc nedozvíme. No, tak je pravda, že tady toho teda mnoho není.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Oslovili jsme tedy přímo Národní Centrum Tkání a Buněk. Poslalo nám obsáhlý seznam produktů, na kterých údajně pracují. Z nich byl pouze jediný zatím vyzkoušený při léčbě lidí.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Jedná se o léčivý přípravek Chondrograft, který se používá při poškození kloubní chrupavky, kdy se pacientovi implantuje chrupavka vykultivovaná z vlastní tkáně.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Je Chondrograft produkt, který by vyvinulo Národní tkáňové centrum?
Barbara KUBEŠOVÁ, bývalá primářka Tkáňové banky při FN Brno-Bohunice; bývalá primářka a výkonná ředitelka Národního Centra Tkání a Buněk a.s.:
Ne, to není.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
A bylo vyvinuto kde teda, tenhle ten přípravek?
Barbara KUBEŠOVÁ, bývalá primářka Tkáňové banky při FN Brno-Bohunice; bývalá primářka a výkonná ředitelka Národního Centra Tkání a Buněk a.s.:
Můj předchůdce ho vyvinul, tyto věci jsou snadno doložitelné nejrůznějšími vědeckými publikacemi, které v tomto směru byly zpublikovány.
Milan HANDL, zástupce přednosty pro vědu a výzkum, Klinika dětské a dospělé ortopedie a traumatologie 2. LF UK a FN Motol:
Použití Chondrograftu se vlastně datuje od toho roku 2003, kdy byl používán nebo kdy byl uveden do praxe Tkáňovou bankou Brno v rámci Fakultní nemocnice Bohunice. A s tímto Chondrograftem jsme operovali prvních 100 pacientů.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Chondrograft je váš produkt?
Eva MATĚJKOVÁ, ředitelka Národního Centra Tkání a Buněk a.s.:
Ano, Chondrograft je náš produkt.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Chondrograft je produkt, který ještě byl v Tkáňové bance při Fakultní nemocnici ...
Eva MATĚJKOVÁ, ředitelka Národního Centra Tkání a Buněk a.s.:
Ano, ale Chondrograft, který se vyráběl v rámci Fakultní nemocnice Brno byl v nějaké fázi a teď už je to několikátá generace to produktu, takže výzkum je na tom neoddiskutovatelný.
Milan HANDL, zástupce přednosty pro vědu a výzkum, Klinika dětské a dospělé ortopedie a traumatologie 2. LF UK a FN Motol:
Pokud je mi známo, tak Chondrograft, který jsme používali v průběhu let, tak v podstatě je na, je, vychází ze stejného základu a k velkým změnám nedošlo.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Nejenže se tedy Národní Centrum Tkání a Buněk, jak se říká, chlubí cizím peřím. Léčivý přípravek Chondrograft měl navíc pouze dočasně povolené testování na omezeném počtu pacientů.
Lucie ŠUSTKOVÁ, mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv:
Skončila platnost specifického léčebného programu, žádný další neběží, tak ten přípravek by samozřejmě neměl být používán.
Milan HANDL, zástupce přednosty pro vědu a výzkum, Klinika dětské a dospělé ortopedie a traumatologie 2. LF UK a FN Motol:
Z hlediska dalšího použití Chondrograftu je zapotřebí vycházet z toho, že musí být schválen, registrován Evropskou lékařskou agenturou. A tam tato registrace může proběhnout teprve na základě úspěšného provedení klinické studie.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Vyhotovení klinické studie, která podmiňuje uvedení každého nového léčiva na trh, je velmi náročné, a to jak odborně, časově i finančně.
Eva MATĚJKOVÁ, ředitelka Národního Centra Tkání a Buněk a.s.:
Žádost o klinické hodnocení jsme podali k 31. 12. 2013.
Lucie ŠUSTKOVÁ, mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv:
Pokud jde o klinické hodnocení, nemám ani informace o tom, že by běželo nějaké správní řízení o povolení klinického hodnocení, které by řešil Státní ústav pro kontrolu léčiv.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Jestli a kdy se pacienti budou Chondrograftem z Národního Centra Tkání a Buněk moci léčit, je tedy nejasné.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Dalším z produktů, který společnost uvádí jako výsledek svého výzkumu, je Arthrocell na léčení osteoartrózy. Jeho vývoj byl prý ukončen a produkt bude na trhu od května roku 2014.
Eva MATĚJKOVÁ, ředitelka Národního Centra Tkání a Buněk a.s.:
Počítáme s pozitivním výsledkem od Státního ústavu pro kontrolu léčiv, proto jsme vám dali jako teoretický termín, respektive náš termín, kdy předpokládáme vlastně úvod toho, toho produktu k pacientům na květen 2014.
Lucie ŠUSTKOVÁ, mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv:
Vzhledem k tomu, že správní řízení stále běží, myslím si, že nikdo, ani já, není schopen předjímat, jak to správní řízení skončí a kdy skončí.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Jestli tedy i přípravek Arthrocell bude povolen k léčení pacientů, v tuto chvíli jisté také není. Národní Centrum Tkání a Buněk kromě Chondrograftu a Arthorocellu uvedlo jako výsledek své výzkumné činnosti ještě dalších 5 produktů.
Lucie ŠUSTKOVÁ, mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv:
Pokud jde o ty činnosti, kterými se SÚKL zabývá, to, co SÚKL schvaluje a povoluje, tak ani v jedné z těch oblastí tyto přípravky nemají povolení k používání.
Eva MATĚJKOVÁ, ředitelka Národního Centra Tkání a Buněk a.s.:
Jsou ve fázi vývoje, kdy ještě nejsme nachystáni na to ohlásit klinické hodnocení fáze 1 na Státní ústav pro kontrolu léčiv, ale samozřejmě spějeme k tomu.
Václav HOŘEJŠÍ, ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie Věd ČR:
Podle toho, co tady vidím před sebou napsané, tak mi to připadá, že to je ve, na valné většině případů v nějakém velice raném stadiu a není tady řečeno vůbec nic o tom, jak ta úvodní stádia toho výzkumu nebo vývoje, jak vlastně dopadla.
Barbara KUBEŠOVÁ, bývalá primářka Tkáňové banky při FN Brno-Bohunice; bývalá primářka a výkonná ředitelka Národního Centra Tkání a Buněk a.s.:
Ten výzkum byl v podstatě minimalizován.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
A proč?
Barbara KUBEŠOVÁ, bývalá primářka Tkáňové banky při FN Brno-Bohunice; bývalá primářka a výkonná ředitelka Národního Centra Tkání a Buněk a.s.:
Protože jsme na něj nedokázali vydělat produkty, které jsme vyráběli.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Vždyť na výzkum a vývoj získávalo Národní tkáňové centrum peníze, dotace, granty.
Barbara KUBEŠOVÁ, bývalá primářka Tkáňové banky při FN Brno-Bohunice; bývalá primářka a výkonná ředitelka Národního Centra Tkání a Buněk a.s.:
Na to nebudu odpovídat.
Zdeněk KABÁTEK, ředitel VZP; bývalý vrchní ředitel pro přímo řízené organizace MZ ČR /ODS/:
Pokud bych tyto informace, a nemám důvod pochybovat o jejich zdrojích, byly, byly skutečné a pokud by to takto bylo, tak si myslím, že já jak pragmatik rozhodně nemůžu považovat takovýto výsledek za úspěch.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Odborná veřejnost ale nekritizuje Národní Centrum Tkání a Buněk jenom kvůli okolnostem jeho vzniku a výzkumné činnosti. Centrum totiž navíc jako ryze komerční aktivitu nabízí maminkám uchovávání pupečníkové krve jejich narozených dětí pro vlastní potřebu.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Za tuto službu si účtuje poplatek v řádu desítek tisíc. Na svých stránkách Národní Centrum Tkání a Buněk tvrdí, že uloženou pupečníkovou krev lze v případě pozdějšího onemocnění dítěte použít k léčbě.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
S tím ovšem naši přední experti z oboru nesouhlasí. Jedním z nich je i onkolog Petr Sedláček.
Petr SEDLÁČEK, vedoucí lékař transplantační jednotky kostní dřeně, Klinika dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol:
Stává se, že rodiče přijdou k nám a řeknou, kdybychom potřebovali transplantaci, máme uloženou pupečníkovou krev, dala by se využít. Tak bohužel je musíme zklamat, protože my vlastně nemáme žádné využití v současné době k takové vlastní uschované pupečníkové krvi.
Eva MATĚJKOVÁ, ředitelka Národního Centra Tkání a Buněk a.s.:
Aktuálně máme dostupný seznam 80 diagnóz, já vám ho dám potom v té složce, jedná se vlastně i o to, že na celém světě bylo odléčeno 30 tisíc pacientů pupečníkovou krví, což není málo.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Vlastní?
Eva MATĚJKOVÁ, ředitelka Národního Centra Tkání a Buněk a.s.:
Není rozlišeno, jestli vlastní nebo dárcovskou.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
A v tom je právě problém. Mezi dárcovskou a vlastní krví je totiž rozdíl. A to podstatný.
Petr SEDLÁČEK, vedoucí lékař transplantační jednotky kostní dřeně, Klinika dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol:
Onemocnění, která jsou uvedena v tomto seznamu, je v naprosté většině vlastní pupečníková krev nefungující k ničemu.
V té pupečníkové krvi je to dědičné onemocnění a vlastní pupečníková krev je stejně nemocná a nelze ji použít k léčbě.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Pupečníková krev je opravdu unikátní a může pomoci vyléčit celou řadu závažných onemocnění. Ovšem jenom v případě, že se jedná o krev dárcovskou od zdravého dárce, nikoliv vlastní.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Po celém světě proto fungují veřejné tkáňové banky, které uchovávají pupečníkovou krev pro všechny potenciální pacienty. A to zdarma.
Petr KOBYLKA, vedoucí Oddělení buněčné terapie a Banky pupečníkové krve ČR, Ústav hematologie a krevní transfuze:
To všechno vyhledávání už probíhá elektronicky a mezinárodně, celosvětově, takže ano, to, to určitě, protože potřebuje tomu nemocnému dítěti převést tkáň, která je zaprvé zdravá, a je jiná, od jiného individua, aby mohla fungovat.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Také Rada Evropy se problematikou uchovávání vlastní pupečníkové krve pro vlastní potřebu už zabývala, jednoznačně tuto praxi nedoporučila.
Petr TUREK, primář Transfuzního oddělení Thomayerovy nemocnice; zástupce ČR v Komisi pro transfuzní lékařství v Radě Evropy:
Doporučení Rady Evropy zní, že, že takováto aktivita by se rozhodně neměla podporovat z veřejných zdrojů, že takováto aktivita, pokud ji někdo provozuje, by neměla být provozována na profitním základě nebo s cílem získávat finanční zisk a že ten, který si tu službu objednává, je plně informován o tom, že v současné době není vůbec garantováno, že ten štěp bude tomu pacientovi někdy k užitku.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Ve všech těchhle těch případech už se vyléčil někdo pupečníkovou krví vlastní?
Eva MATĚJKOVÁ, ředitelka Národního Centra Tkání a Buněk a.s.:
Toto my máme zdroje buďto z klinických studií, anebo z projektů, které byly už publikovány.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
Že se s nimi odléčily děti?
Eva MATĚJKOVÁ, ředitelka Národního Centra Tkání a Buněk a.s.:
Ano, že se s nima odléčily děti.
Petr SEDLÁČEK, vedoucí lékař transplantační jednotky kostní dřeně, Klinika dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol:
Nemáme žádné jednoznačné důkazy o tom, že tato pupečníková krev je smysluplně využitelná. Že sice existují různé experimentální studie, ale žádná zatím neprokázala, že opravdu funguje. Tak si myslím, že to je počínání, které je vedeno hlavně touhou po, po obohacení těch organizátorů a že vědeckého, bohužel, v jejich počínání příliš mnoho nevidím.
Petr TUREK, primář Transfuzního oddělení Thomayerovy nemocnice; zástupce ČR v Komisi pro transfuzní lékařství v Radě Evropy:
To prostě znamená vložit peníze někam, kde není zaručen sebemenší efekt a o tom, o aktivitě té tkáňové banky si může myslet každý, co chce, čím je motivována. Podle mě jednoznačně ziskem, a o toho pacienta ani tak moc nejde.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
A tečka na závěr. V nejbližší době se v areálu ostravské Fakultní nemocnice otevře další výzkumné pracoviště stejné firmy PrimeCell. Nová supermoderní budova tkáňové medicíny bude stát téměř miliardu korun.
Markéta DOBIÁŠOVÁ, redaktorka:
Aneta SNOPOVÁ, redaktorka:
redaktorka:
A ministerstvo průmyslu a obchodu ji má dotovat částkou 400 milionů korun z veřejných peněz. V představenstvu firmy seděl za stát tehdejší ředitel ostravské nemocnice Svatopluk Němeček, dnešní ministr zdravotnictví.
Svatopluk NĚMEČEK, ministr zdravotnictví; bývalý ředitel FN Ostrava /ČSSD/:
Já jsem se zajímal tedy o to, jak je budován ten hlavní úkol, a to, jak vyrůstá ten biotechnologický park. Vím, že mě zneklidňovalo, že to mělo trochu zpoždění. Pak se to naštěstí rozběhlo. A to je zhruba základní informace, kterou jsem měl a o kterou jsem se zajímal.
Václav HOŘEJŠÍ, ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie Věd ČR:
I když by to nakonec dopadlo všechno nějak špatně, ten podnikatelský záměr by se nezdařil, tak tomu soukromému subjektu zůstane aspoň ten nemovitý majetek, s kterým, který potom může třeba prodat a začít podnikat v něčem jiným. A tento majetek byl získaný z veřejných prostředků. Tak to mi teda připadá, že je úplně špatně.