Mají to být údaje související se zdravotním stavem každého člověka ve vztahu k onemocnění a k jeho léčbě, a to zejména údaje sociodemografické, diagnostické, osobní, rodinná a pracovní anamnéza související s onemocněním včetně posouzení jeho aktuálního zdravotního stavu, údaje o poskytovaných zdravotních službách, dále údaje o výkonu povolání nebo zaměstnání, případně o výkonu služebního poměru, potřebné pro posouzení zdravotního stavu pacienta.
Aby mohla databáze systému být vytvořena, je třeba zákonem přijmout parametry technické konkretizace ochrany dat. Jinak nemůže zákonodárce nijak posoudit, jestli je zabezpečení dostatečné. Ani po novele tohoto zákona však nejsou některé parametry ochrany základních práv informačního sebeurčení osoby v zákoně dostatečně specifikovány tak, jak to vyžaduje ve výše uvedeném nálezu Ústavní soud. Zákon zůstává do značné míry málo precizním rámcem, který umožňuje vytvoření jakéhokoliv národního zdravotnického informačního systému. Vzhledem k citovanému nálezu Ústavního soudu, který je k NZIS implicitně velmi kritický, doporučuji výše jmenované aspekty přepracovat nebo připravit zvláštní zákon o přípravě NZIS, který by umožnil práce na vytvoření systému a specifikaci jeho ochranných prvků a který by přitom neohrozil osobní údaje dotčených osob.
Děkuji za případnou odpověď, pane ministře, na tuto interpelaci.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Panu poslanci bude odpovězeno písemně.