Má o smlouvách v regionech rozhodovat několik lidí na centrále VZP?

MUDr. Jiří Štětina,

poslanec, Úsvit přímé demokracie

Zásadně nesouhlasím s názorem, že je velká roztříštěnost ve smluvní politice poboček VZP a v celém ambulantním sektoru. Uzavírat a rozšiřovat smlouvy musejí zásadně krajské pobočky, a to nejméně ze dvou důvodů. Zaprvé nejlépe znají svůj region a vědí, která ambulance je potřebná, důležitá, prodělečná atd. Ještě důležitější je druhý důvod, a to je kontrolní činnost. Od několika revizních lékařů vím, že kontroly vykazování zdravotních služeb se příliš neprovádějí, anebo dokonce jsou prováděny velmi povrchně. Je to také jedna z rezerv financování zdravotní péče obecně.

Jsem jednoznačně na straně odpůrců této případné a připravované změny proplácení ambulantních zdravotních služeb. Kromě výše uvedených důvodů je, samozřejmě, největším rizikem právě velký korupční potenciál. Cožpak si přejeme, aby financování ze strany VZP bylo prováděno, jako pro Nemocnici Na Homolce? To je ten nejpádnější argument, který se již nesmí nikdy opakovat a viníci a zakladatelé této korupce musejí být velmi tvrdě potrestáni. Formulace otázky je naprosto děsivá. O smlouvách s ambulantním sektorem bude rozhodovat úzká skupina na centrále VZP? To by byla zákonná petrifikace korupce našeho zdravotnictví. Moc by mě zajímalo, kdo s tímto „geniálním nápadem“ přišel! Pokud to správní rada VZP schválí, musí okamžitě odstoupit. Je také podivné, že o této zásadní změně financování zdravotnictví se nikde nehovoří v médiích. Je vidět, že duch korupce z roku 2006 je stále aktivní a zkouší nové metody a praktiky. Pokud tento návrh bude předložen ke schválení správní radě VZP, musí být jednohlasně zamítnut, a pokud někdo bude mít opačný názor, bude muset svůj „korupční postoj“ vysvětlit nejenom členům SR VZP, ale zejména poskytovatelům ambulantních služeb v celé republice. Je také s podivem, že tento návrh nebyl předložen výboru pro zdravotnictví PSP.

Ing. Karel Šatera,

ekonom ve zdravotnictví, bývalý ředitel ZP MV ČR

Podle mého názoru mají větší zdravotní pojišťovny zřízeny své regionální pobočky právě proto, aby byly schopné optimalizovat síť poskytovatelů podle místních potřeb svých pojištěnců. Jak bude posuzovat potřebnost či nepotřebnost jakýchkoli kapacit např. v Bohumíně od zeleného stolu nějaký úředník v Praze, to si umí představit asi každý z nás. Navíc se jedná jen v ambulantní sféře o desítky tisíc smluv, takže důvodům centralizace administrace smluvní agendy nerozumím. Za mého působení v ZP MV ČR nic takového nepřicházelo v úvahu, a pokud vím, dodnes je smluvní agenda v rukou regionálních poboček. A pokud mám správné informace, uvnitř VZP na ústředí funguje komise, která uzavírání či rozšiřování smluv posuzuje. Pokud se ptáte na korupční potenciál, má‑li být taková koncentrace rozhodovacích pravomocí v rukou několika osob nominovaných jedním z náměstků, tak je jasné, že bude velmi velký. Obzvlášť po zkušenostech s různými komisemi na výběr Mořských koníků, IZIP apod., a to je spíš cesta ke kolektivní nezodpovědnosti. Já bych více preferoval co největší decentralizaci s tím, že musí být v rovnováze pravomoc s odpovědností!

Neumím si představit, že pár lidí je schopno kvalifikovaně rozhodnout o desítkách tisíc smluv po celé republice. Je‑li tomu tak, je to velmi podivné. Ale nechce se mi věřit, že by to byla pravda. A opět platí můj názor, že je nutno decentralizovat vše, co se dá, v rovnováze pravomoci a odpovědnosti. Dále bych chtěl zdůraznit dodržování jednotlivých manažerských rolí bez vzájemného zasahování: ředitelé poboček – ústřední ředitel – správní rada.

MUDr. Ilona Hülleová,

pediatr, Koalice soukromých lékařů

Domnívám se, že nic nebrání tomu, aby VZP měla jednotnou smluvní politiku, kterou budou regionální pobočky dodržovat. V případě potřeby bude nicméně vždy nutné, aby byla možnost individuálně řešit potřebnost příslušné péče v regionu. A to zejména s ohledem na nedostatek některých lékařů a také demografii regionu. Již dnes vidíme rozdílnou dostupnost péče v jednotlivých oblastech a o tom, že si pacient nemůže mezi odborníky vybrat, aniž by musel cestovat desítky kilometrů dále, není diskuse. Dle svých osobních zkušeností při jednáních na VZP se domnívám, že regionální kompetence, které musejí mít svá pravidla s ohledem na znalost místní problematiky, jsou důležité. Pokud došlo k nedohodě na úrovni regionu, byla možnost se obrátit na ústředí VZP. Tam se při jednání zástupců poskytovatelů a VZP mohl problém vyřešit. Není mi jasné, na koho by byla možnost se obrátit, pokud by ústředí VZP rozhodlo definitivně při svém prvním posouzení. S koncentrací pravomocí obecně nemáme dobré zkušenosti. Pokud by byla jasná koncepce sítě poskytovatelů zdravotní péče dle potřebnosti, pak by teoreticky mohla rozhodovat úzká skupina lidí na centrále. Ale všichni víme, že tomu tak není a také v dohledné době nebude. Proto je třeba zohlednit regionální rozdíly v potřebnosti péče. Je také důležité, aby poskytovatelé (ideálně lékaři) měli v předstihu jasnou představu, zda s nimi pojišťovna naváže smlouvu a na jaké období. Nemohou být vystavováni nejistotě.

Doc. MUDr. Roman Šmucler, CSc.,

Univerzita Karlova, Asklepion

Fakticky správné řešení je nechat rozhodování v místě poskytování péče. Tam mají mít rozpočet a rozhodnout si, do kterých oborů a kterým subjektům budou platit. Tak to je zhruba v britské NHS, ze které jsme vyšli. Logicky znají každého poskytovatele, co je zač. A také vědí, co jim chybí a přebývá. Z Prahy to rozhodnout nelze. Snad jen, že v ústředí nebudou brát „zbytečné lokální ohledy“. U nás je hodně podezřívavosti a možná i korupce. Kde se krade více? V krajích, nebo v Praze? No více je o korupci (evropské fondy) slyšet z krajů, ale možná, že jsou v Praze jen šikovnější, ne poctivější. To je otázka pro BIS, ne pro zubaře… Myslím, že logický je postup, který byl použit u nemocnic. Projednávání s celou skupinou pojišťoven na úrovni krajů a pak jakýsi odvolací a definitivní stupeň na ústředí. Konečné slovo musejí mít správní rada a ředitel, od toho tam jsou…

MUDr. Zorjan Jojko,

předseda Sdružení ambulantních specialistů

Podle mě by bylo nejlepší, pokud by byl zaveden systém analogický s tím, který funguje v Německu, kde je ale v první řadě kvalitně vydefinovaná minimální síť poskytovatelů.

Tam, pokud nějaký poskytovatel – ambulantní specialista (AS) – ze sítě vypadává (resp. ukončuje svou praxi) nebo dojde ke změně, která vyžaduje rozšíření sítě nebo spektra služeb, zasednou proti sobě zástupci zdravotních pojišťoven a sdružení analogického SAS u nás.

Dohodnou‑li se, že je třeba v dané péči pokračovat nebo ji nějak rozšiřovat, mohou se o to uvolněné či nové místo ucházet zájemci v pořadí, v jakém jsou již z dřívější doby nahlášeni u této komise. Včetně odkoupení té končící praxe. Nedohodnou‑li se, může do věci zasáhnout regionální samospráva. To ale jen v případě, že by hrozil pokles dostupnosti daného typu zdravotní péče pod hranici vydefinovanou v těch pravidlech o síti. Z výše napsaného plyne, že preferuji to, aby rozhodování o smlouvách zůstalo na regionálních pobočkách. Tedy pokud by byl zaveden ten německý model. Mám za to, že by to pro AS bylo to nejspravedlivější, co by mohlo existovat. Co ale se týče dosud užitého systému VZP, máme v naší evidenci opravdu řadu stížností kolegů z celé ČR, z nichž vzniká podezření, že opravdu nefungoval dobře. Byl roztříštěný a pravidla, jak postupovaly jednotlivé pobočky, byla v celé ČR velmi různá. A možnou korupci rozhodně nevylučoval. A to, myslím, není dobře, resp. nemohu jej bránit. Omlouvám se tedy, ale v hodnocení bych raději počkal na dobu, až bude jasnější, co všechno jiného se mimo samu centralizaci rozhodování změní. A pokud by (ani) ten nový režim nefungoval, nechť se, prosím, vedení (nejen) VZP inspiruje v Německu.

Ing. Ludvík Hovorka,

poslanec (KDU‑ČSL), předseda podvýboru pro ekonomiku ve zdravotnictví

VZP sice na každý způsob úhrady podle úhradové vyhlášky vydává metodiku, která má platit pro celou pojišťovnu jednotně. Z praxe se však ukazuje, že některé regionální pobočky tuto metodiku nerespektují a ústředí se pak dozví o uzavřené odlišné smlouvě až ex post, kdy ji samozřejmě již nejde zrušit. To je dle mého názoru špatné. K řešení na ústředí se tak dostanou případy, kdy zdravotnický subjekt požaduje úhradu odlišnou od vyhlášky MZ a není schopen nebo ochoten se dohodnout podle úhradové vyhlášky a metodiky na úrovni RP – potom se buď RP, nebo přímo poskytovatel obrátí s žádostí o projednání výjimky přímo na úrovni ústředí. Centralizací na ústředí by tak byly podchyceny všechny subjekty, které požadují úhradu odlišnou od metodiky a úhradové vyhlášky. Námitka, že pobočky lépe znají regionální zdravotnická zařízení, neobstojí, protože ekonomické chování subjektů je sledováno centrálně a průběžně měsíčně a ústředí má k dispozici stejná data, jako mají RP – pokud jsou vložena do centrálního systému dat. Předpokládám, že ostatní zdravotní pojišťovny mají stejné centrální uzavírání smluv, protože se tím eliminuje riziko uzavření nadstandardních závazků pro pojišťovnu. Ve výsledku bude záležet především na tom, kdo konkrétně bude smlouvy připravovat, připomínkovat a schvalovat. Zda to bude jeden konkrétní člověk na ústředí VZP s obrovským vlivem, protože bude rozhodovat o smlouvách za 150 miliard korun, nebo celý útvar, případně komise, jak bude celý proces uzavírání smluvního vztahu nastaven a jak budou eliminována případná korupční rizika.