Pacienti po závažné operaci, úrazu nebo s vybranými chronickými onemocněními mají naději, že budou jezdit do lázní na účet zdravotní pojišťovny nejméně na čtyři týdny místo nynějších tří. Prodloužení hrazených lázeňských pobytů schválila minulý týden Sněmovna v novele zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Poslanci přidali do vládní normy i ustanovení, podle kterého budou muset zdravotní pojišťovny zveřejňovat individuální smlouvy se zdravotnickými zařízeními. Norma míří k posouzení do Senátu.
Zveřejňování smluv, a to do třiceti dnů ode dne, kdy byly uzavřeny prosadil poslanec Ludvík Hovorka, jenž upozorňuje na to, že některá zdravotnická zařízení dostávají v současnosti výrazně vyšší úhrady za stejné výkony než většina ostatních. Systém by se měl jeho pozměňovacím návrhem zprůhlednit; nezveřejněná smlouva by navíc nebyla účinná.
Vládní předloha novely zákona o veřejném zdravotním pojištění v části věnované lázeňským pobytům uvádí, že děti by měly jezdit do lázní vždy alespoň na čtyři týdny. Pobyt, i opakovaný, by se pacientům prodloužil jen na základě posouzení zdravotního stavu. Lázeňství dostávalo v předchozích letech ze zdravotního pojištění ročně téměř tři miliardy korun, výdaje postupně klesly až ke dvěma miliardám s tím, jak pobytů ubývalo. Změna mu má vrátit půlmiliardu korun ročně, o kterou přišlo omezující vyhláškou z roku 2012. Ústavní soud předpis zrušil, nechal ho platný jen do konce letošního roku.
Pobyt na 28 dní a více by měly pojišťovny podle dřívějších informací hradit dospělým s vybranými nemocemi oběhového, dýchacího a pohybového ústrojí, duševními poruchami a kožními či gynekologickými nemocemi. Při těžkých a závažných nemocech by léčba na návrh lékaře lázní a po schválení revizním lékařem zdravotní pojišťovny trvala po dobu nutnou k vyléčení, nebylo by už časové omezení. Týká se to dospělých i dětí. Změnit se mají i některá kritéria pro poskytování péče, pacienti ohrožení nemocí z povolání se dostanou do lázní dříve.
Zpřesnit se mají některá ustanovení tak, aby nebylo pochyb o nárocích pacienta. Například frekvence pobytů pacientů s astmatem se upraví tak, aby doba léčení nezasahovala do pylové sezony, kdy pro řadu z nich je pobyt v lázních nevhodný.
Před samotným hlasováním ještě vyjádřil nesouhlas s úpravou úhrady lázeňských pobytů předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek s tím, že v případě úpravy úhrad lázeňské péče poslanci nehlasují pro co nejefektivnější vynaložení zdrojů z veřejného zdravotního pojištění, ale spíše tím podporují podnikatelské subjekty podnikající v lázeňství v regionech. Kladné stanovisko Sněmovny k projednávané novele zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, tím neovlivnil.