Na konci září zamítli poslanci návrh Ludvíka Hovorky (KDU‑ČSL), který měl zpřehlednit toky peněz ve zdravotnictví. Pojišťovny podle něj měly povinnost zasílat v předstihu návrhy „nadstandardních“ dohod se zdravotnickými zařízeními ke kontrole ministerstvu zdravotnictví. Návrh také předpokládal, že MZ bude po schválení všechny tyto dohody zveřejňovat. Současný ministr Svatopluk Němeček i exministr Leoš Heger však označili tento návrh za velmi nebezpečný a odmítli ho s tím, že by takové opatření MZ zahltilo a mohlo by vyvolat kolaps celého systému.
Poslanec Hovorka před dvěma týdny předložil pozměňovací návrh k zákonu č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, který by umožnil větší kontrolu nad úhradovými dodatky smluv mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče. Podle poslance Hovorky má jen samotná VZP uzavřeno více než 27 000 úhradových dodatků s poskytovateli zdravotní péče, přičemž více než 75 % z nich je individuálních, což znamená, že jsou odlišné od úhradové vyhlášky. Kapacita kontrolní činnosti na MZ i ministerstvu financí je podle něj ale natolik nedostatečná, že tyto smlouvy mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními prakticky vůbec nikdo nekontroluje. „Pokud by tato kontrola byla důsledná, nemuseli bychom řešit takové kauzy, jako je kauza Nemocnice Na Homolce, předražených zakázek v IKEM, propadu hospodaření v Nemocnice Na Bulovce či FN u sv. Anny,“ obhajuje potřebu větší kontroly smluvních dodatků autor návrhu Ludvík Hovorka. Podle něj současné znění zákona o zdravotním pojištění umožňuje pojišťovně dohodou navýšit vybranému poskytovateli úhradu zdravotní péče o libovolnou částku, zmírnit regulace nebo zlepšit obchodní podmínky oproti schváleným právním předpisům (Seznam výkonů, úhradová vyhláška). Návrh reagoval i na zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu, který se zabýval individuálními cenovými ujednáními. Úřad spatřuje značné riziko pro systém veřejného zdravotního pojištění ve sjednávání takovýchto dodatků bez transparentních pravidel, neboť je tím umožněn subjektivní a nerovný přístup zdravotních pojišťoven vůči poskytovatelům zdravotních služeb. „Ve zdravotnictví tak platí abnormální stav, kdy zdravotní pojišťovna jako veřejný subjekt uzavírá smlouvy s dodavateli bez závazné cenové regulace, mimo právo veřejných zakázek a bez přímé politické odpovědnosti vůči voličům. Z faktu, že prosperita poskytovatele není dána jeho kvalitou, ale úrovní vztahů s funkcionáři zdravotních pojišťoven, plyne vážné korupční riziko,“ zdůvodňuje svůj návrh Hovorka.
Na nové legislativě spolupracoval také JUDr. Ondřej Dostál, který k tomu dodává: „Tento poslanecký návrh ukládal zdravotní pojišťovně zaslat v předstihu návrhy ‚nadstandardních‘ dohod ke kontrole ministerstvu zdravotnictví. Ministerstvo na základě této legislativy mělo mít možnost dohodu neschválit, byla‑li v rozporu s veřejným zájmem (§ 17 odst. 2 zákona), v takovém případě měla být péče hrazena dle standardních pravidel z vyhlášek. Návrh také ukládal povinnost MZ ČR návrhy ‚nadstandardních‘ dohod zveřejnit, čímž se též podmiňovala jejich platnost.“
Autoři návrhu upozorňovali, že navržené opatření není systémovým řešením, nýbrž „záplatou“ známé legislativní mezery existující od roku 2008. „Poslanecký návrh měl nahradit nečinnost Ministerstva zdravotnictví, které nesplnilo své vlastní závazky a nepřipravilo nic, co by již pro rok 2015 přineslo nápravu,“ upozorňuje právník.
Odpor ostatních poslanců
Poté, co byl tento legislativní záměr ve sněmovně představen, vystoupili mnozí ostatní poslanci velmi ostře proti. „Tady ale nejde o nějakou ideologii nebo o nějaké makropohledy na systém, tady jde o brutální administrativní riziko, které v případě, že by ten dodatek byl naplněn, bude znamenat, že desetitisíce smluvních dodatků ročně budou muset být na ministerstvu zdravotnictví zkontrolovány a potom zveřejněny. Posuzování jednotlivých smluv je administrativně jednoznačně nezvládnutelné a veškerá činnost Ministerstva zdravotnictví by se zhroutila,“ uvedl např. na jednání ve sněmovně exministr Leoš Heger (poslanec za TOP 09) a apeloval na poslance, aby tento návrh nepodpořili.
Podobně se vyjádřil také současný ministr Svatopluk Němeček: „Co se týče návrhu pana poslance Hovorky, tady bych chtěl velmi apelovat na všechny přítomné poslankyně a poslance a velmi před ním varovat. Jde o zásadní zásah do systému, který hrozí vyvolat kolaps zdravotnictví… Ministerstvo zdravotnictví má před odesláním do vlády novelu zákona č. 48/1997 Sb., takzvanou transparenční, která mimo jiné zavádí povinné zveřejňování smluv a těchto dodatků. Myslím, že to je první velmi důsledná kontrola. Chtěl bych velmi varovat před tím, abychom šli touto cestou, a za předkladatele tady dávám zcela zásadní nesouhlas a apeluji na tuto Sněmovnu, abychom takto neexperimentovali s českým zdravotnictvím,“ uvedl ve sněmovně ministr zdravotnictví.
Zahlcení? K žádnému by nedošlo
Autor návrhu s těmito námitkami nesouhlasí. Argumenty o zahlcení ministerstva zdravotnictví úhradovými dodatky jsou podle Hovorky liché. „Návrh se nevztahuje na všechny smlouvy, pouze na individuální cenové dodatky. Neexistuje žádný veřejný zájem na existenci desetitisíců ‚nadstandardních‘ dodatků odchylných od regulace. Potřebě extrémního množství dodatků MZ předejde zejména korektní přípravou ‚standardního‘ úhradového režimu, tedy zejména tím, že vydá férovou úhradovou vyhlášku a Seznam výkonů. Rozsah přezkumu je identický s dosavadní kontrolní rolí MZ a je vymezen jako soulad s veřejným zájmem,“ poznamenává poslanec Hovorka. Upozorňuje, že většina ze zmiňovaných desetitisíců dodatků má, resp. může mít typový charakter, v praxi nepůjde o desetitisíce zcela individuálních řešení.
Neopodstatněné jsou podle poslance také námitky ministra Němečka k tomu, že tato změna bude stát ministerstvo peníze navíc. „Návrh navyšuje náklady na kontrolu v míře zcela nepodstatné v porovnání se stamilionovými objemy veřejných prostředků, které jsou netransparentními dodatky realokovány. Z pohledu pojištěnce a daňového poplatníka jde o výbornou investici,“ doplnil autor pozměňovacího návrhu, který současně před hlasováním vyzval poslance: „Přemýšlejme o tom, co máme na stole a proč je proti tomuto návrhu takový odpor. Není to, prosím vás, z toho důvodu, že by MZ bylo zahlceno, ale proto, že by bylo možné odhalit ta ujednání, která jsou velmi nadstandardní a která umožňují to, co se dneska ve zdravotnictví děje.“
Pozměňovací návrh poslance Hovorky a tím i možnost větší kontroly úhradových dodatků však podle očekávání zákonodárci nakonec neschválili. Proti se vyslovila většina poslanců ČSSD, KSČM, TOP 09 a ODS. Návrh naopak vedle KDU‑ČSL podpořili i poslanci Hnutí ANO a Úsvitu přímé demokracie. „Díky intervenci ministra financí Andreje Babiše a poslance Jiřího Štětiny se nám pro návrh podařilo získat 55 hlasů,“ komentoval výsledek jednání autor návrhu Ludvík Hovorka s tím, že nyní ještě mohou návrh případně upravit a schválit senátoři.
Ministr financí Andrej Babiš označil zamítnutí návrhu jako promarnění šance na odkrytí finančních toků ve zdravotnictví: „Hlasování Hnutí ANO včetně členů zdravotnického výboru návrh poslance Hovorky jednoznačně přivítalo a podpořilo, neboť vidí jako dlouhodobý problém netransparentnost finančních toků v rámci systému zdravotnictví, která může vést ke klientelismu a korupci,“ uvedl Babiš a dodal: „Ministr Němeček tímto přebírá plnou politickou zodpovědnost za to, že i v roce 2015 budou moci být zcela nekontrolovatelně sjednávány individuální cenové dodatky a systém financování zdravotnictví tak zůstane naprosto netransparentní.“
Formát pro tisk
