Výběrové řízení na šéfa SÚKL. Ušité na míru?

Magisterské vzdělání v oboru farmacie a minimálně deset let zkušeností s vedením a řízením lidí. To jsou mimo jiné podmínky ministerstva zdravotnictví, které uchazeč o post ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv musí splnit. Mezi odborníky na trh s léky přitom není tolik osob, které by takové požadavky splňovaly.

Kritérium s explicitně vyjádřeným počtem deseti let ve vedoucí funkci považuje ministerstvo zdravotnictví za zcela normální. „Jedná se o výběrové řízení na vedení velké a důležité instituce, deset let praxe ve vedoucí funkci je tedy zcela relevantní požadavek, který je naprosto standardní i v jiných oborech, jedná‑li se o řídící funkci,“ říká mluvčí MZ Štěpánka Čechová.

„U manažerských pozic je podmínka tak dlouhé praxe spíše výjimečná. Předchozí zkušenost s vedením lidí mezi požadavky zaměstnavatelů nepochybně patří, ale je obvykle kratší. Je také potřeba brát v úvahu, o jak vysokou manažerskou pozici se jedná,“ uvedla naopak Ivana Gorejová z personální agentury OPTIMA RECRUITMENT EUROPE. „Požadavek deset let ve vedoucí funkci je téměř výjimečný – častěji se zadává pět let. Pokud se objeví pozice s touto specifikací, je to velmi výjimečné,“ potvrdila stejnou zkušenost Barbora Bočková, mluvčí personální agentury Trenkwalder a. s.

Nad kritériem deseti let ve vedoucí funkci se podivuje také poslanec Ludvík Hovorka (KDU‑ČSL), který činnost SÚKL i MZ v minulosti opakovaně kritizoval.

„Nevím, jestli to je v jiných obdobných řízeních standardem, ale farmaceutů s desetiletou praxí ve vedení lidí asi tak moc nebude. Především záleží na výkladu tohoto požadavku. Zda postačí, aby dotčený jedinec vedl deset let například malou lékárnu, pak by se jich jistě našlo víc, nebo zda se požaduje skutečně zkušenost na nějakém vyšším manažerském postu ve smyslu většího počtu podřízených. Pak se ten výběr významně zužuje na malý okruh lidí, mohli by sem spadat například vedoucí lékárníci z nemocničních lékáren, farmaceutických řetězců, někdo ze státní správy apod. Ale skutečně nevím, proč zrovna deset let a ne třeba jen pět let. Troufnu si tvrdit, že zkušenosti po pěti nebo deseti letech na stejném vedoucím místě nebudou nijak diametrálně rozdílné. Takže se dá spekulovat o tom, nakolik je to výběrové řízení šité na míru,“ míní poslanec Hovorka.

O názor požádala redakce MT i PharmDr. Josefa Suchopára ze společnosti Infopharm: „Vypsání výběrového řízení je zcela v kompetenci zadavatele, má právo vybrat si nejvhodnějšího kandidáta podle svých představ. Na druhou stranu si nejsem jist, zda je vhodným kritériem právě deset let ve vedoucí funkci, proč nestačí třeba pouze osm,“ uvedl odborník na trh léčiv a přidal svůj názor i na druhé kritérium – tedy fakt, že nový šéf SÚKL musí mít vysokoškolské vzdělání pouze v oboru farmacie. „Nemyslím si, že by takový kandidát nutně musel být vysokoškolsky vzdělaný farmaceut. Stejně tak dobrou kvalifikací může být vzdělání v jiných biologických oborech nebo i v jiných oborech – právních, ekonomických,“ odpověděl na dotaz redakce PharmDr. Suchopár.

Ministerstvo zdravotnictví se naopak domnívá, že pouze tento vysokoškolský obor je nejlepším kritériem pro výběr manažera lékového ústavu. „Jedná se o výběrové řízení na ředitele lékového ústavu, je tedy více než vhodné, aby oboru farmacie rozuměl,“ uvedla mluvčí MZ Štěpánka Čechová.

Způsob (ne)zveřejnění

Jak ministerstvo zdravotnictví samo uvedlo, jedná se o výběr ředitele velké a důležité instituce. Navíc jde o organizaci, kterou opakovaně provázela řada podezření z manipulace veřejných zakázek. Mělo by tedy být v nejlepším zájmu ministerstva, aby výběrové řízení na vedoucí pozici takové instituce bylo co nejvíce otevřené a byla tak co největší šance, že místo ředitele SÚKL získá nejlepší kandidát. Navíc při stanovení širších kvalifikačních kritérií by bylo možné vybírat z většího počtu uchazečů. Dostatečná konkurence mezi uchazeči by v případě konkursu na ředitele SÚKL neměla být na škodu, spíše naopak. Takto pojaté výběrové řízení by výrazně posilovalo pozici budoucího ředitele. Zvolený způsob výběru vhodného kandidáta však v tomto smyslu vzbuzuje spíše pochyby. Neobstojí ani argument, že jen farmaceut je nejvhodnějším kandidátem pro funkci šéfa lékového ústavu, protože ani v zahraničí není vždy pravidlem, že by obdobu českého SÚKL řídili jen lidé s farmaceutickým vzděláním.

„Informace o výběrovém řízení na takto vlivnou funkci by měla mít mnohem větší publicitu. Když se koná valná hromada akciové společnosti, tak se o tom dozvědí z tisku všichni, i ti, kterých se to netýká,“ domnívá se PharmDr. Suchopár. „Normální smrtelník informaci o tomto výběrovém řízení nenajde,“ domnívá se také poslanec Hovorka.

Přesto ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo tuto důležitou informaci pouze na svých webových stránkách, a to ještě v „neviditelné“ podrubrice. Proč? Byla tato informace zveřejněna ještě někde jinde, popřípadě předána například ČTK? „Oznámení o výběrovém řízení bylo na hlavní stránce ministerstva zdravotnictví a dále v příslušné sekci. Oznámení o výběrovém řízení je určeno potenciálním uchazečům, médiím je standardně nepředáváme,“ uvedla mluvčí MZ.

Barbora Bočková z personální agentury Trenkwalder se domnívá, že tento skrytý způsob zveřejnění může naznačovat, že už má zadavatel předem vybráno. „Tento způsob oznámení je samozřejmě zcela nedostačující. Osoby, které by dokázaly splnit kritéria, nelistují webovými stránkami pod množstvím sekcí, na to nemají čas. Od náborových aktivit schovaných co nejhlouběji může člověk teoreticky očekávat pouze oficiální uveřejnění inzerce, která je již předem obsazena.“

Na to, zda kritika takového způsobu hledání vysokých manažerů státních úřadů byla oprávněná, bude možné usuzovat, až výběrová komise oznámí jméno vítězného kandidáta. Zájemci o funkci ředitele SÚKL mohou své přihlášky posílat do 3. června. Podle informací MT by mezi nimi neměl chybět ani PharmDr. Zdeněk Blahuta, který byl v únoru ministrem Němečkem pověřen coby krizový manažer vedením SÚKL. „V současné chvíli předpokládám, že se výběrového řízení zúčastním. V případě úspěchu bych rád pokračoval v práci, kterou jsem od svého nástupu v únoru letošního roku začal a která se ve fungování Ústavu pozitivně projevuje. Pokud se výběrová komise shodne na vhodnějším kandidátovi, předám vedení Ústavu tak, abych novému řediteli co nejvíce zjednodušil nástup do funkce,“ upřesňuje PharmDr. Blahuta.

Zastaralé metody výběrových řízení u státních institucí

Podle Barbory Bočkové však uvedený případ pouze ilustruje obecnější jev ve státní správě, který je charakterizován nemoderností při hledání lidských zdrojů. „Jak již bývá standardem v naší praxi, výběrová řízení státních podniků jsou uzavřená a velmi zkostnatělá. Většinou se setkáváme s metodou ‚splníme si povinnost pozici veřejně vyvěsit a post obsadíme z vlastních zdrojů‘. Je to velmi ostře řečeno, ale taková je bohužel dnes realita, ač se zdá, že je z dob minulých. Očividně v těchto institucích tato doba zůstala. Pokud se objeví nový, nadějný inovátor, bohužel se setkává s velkou nevolí, která jej tzv. převálcuje. Okolí těchto institucí ovšem žije jiným životem a pracovní trh se velmi modifikuje. Díky poptávce po tzv. expertech např. naše společnost zavedla nový produkt Expert staffing, kdy se mezinárodně vytváří databázová síť odborníků s dlouholetou praxí v různých oborech a s těmi se projektově pracuje, ať už dočasně, nebo dlouhodobě,“ vysvětluje Barbora Bočková.