Systémové tunelování Nemocnice Na Homolce: audit by měl jít dále do minulosti

Informace dosud zveřejněné v médiích o trestné činnosti v dceřiných firmách Nemocnice Na Homolce jsou jenom zlomkem jejich skutečného rozsahu.

Nemocnice Na Homolce si v roce 1996 zřídila dceřinou firmu Consult H, s. r. o., která následně byla přejmenována na MVM Consult, s. r. o., od roku 2002 Consult H, s. r. o. v likvidaci, a od února 2008 následně přejmenována na HOLTE, s. r. o. Firma měla pohnutý předmět podnikání. Nejdříve organizační a ekonomické poradenství, později koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje, zprostředkovatelská činnost, zprostředkování obchodu a služeb, finanční a daňové poradenství a provozování nestátního zdravotnického zařízení.

Jejími společníky v minulosti byli např. JUDr. Marie Bartáková, Ing. Jiří Čihař nebo Medicamenta a. s. Vysoké Mýto. Pozoruhodné je, že byla firma koncem roku 2006 zrušena a vstoupila do likvidace, ale následně 12. února 2008 povstala z popela jako HOLTE s. r. o.

Následně Nemocnice Na Homolce v roce 1998 založila dceřinou firmu STYLMED H, a. s., v roce 2008 přejmenovanou na HOLTE MEDICAL, a. s., ve které vlastní 70 % akcií. Prvně zmiňovaná společnost HOLTE, s. r. o., vlastní zbylých 30 % akcií HOLTE MEDICAL, a. s.

Podobný systém dceřiných firem neexistoval v žádné jiné nemocnici zřizované ministerstvem zdravotnictví. Tyto firmy pro NNH dodávaly zdravotnickou techniku a materiál a účastnily se výběrových řízení.

Ve 2. pololetí 2006 při velké výměně ředitelů fakultních a přímo řízených nemocnic ministrem Julínkem a náměstkem Markem Šnajdrem náhle odešel dlouholetý ředitel MUDr. Oldřich Šubrt a na jeho místo byl jmenován nový ředitel MUDr. Vladimír Dbalý.

Od té doby nastalo cílené vyvádění finančních prostředků. Veškerá účetní agenda a v podstatě i ekonomické řízení nemocnice bylo vyvedeno do společnosti Bialešová s. r. o. formou outsourcingu.

Výběrové řízení na právní služby bylo zrušeno a zakázka na právní služby byly zadána firmě Šachta a Partners bez výběrového řízení. NNH platila firmě za právní služby značné prostředky, a přitom nebylo známo, za co konkrétně. Advokáti z firmy Šachta a Partners byli dosazeni do orgánů dceřiných firem, stejně jako Emílie Bialešová, a měli tak kontrolu nad dceřinými firmami.

Od roku 2006 Nemocnice Na Homolce vypsala řada veřejných zakázek:

| na účetní a medicínsko‑právní služby na 4,5 roku za 159,5 milionů Kč – vyhrála Bialešová s. r. o.

| na právní služby – zadána bez výběrového řízení za desítky milionů korun

| pronájem dialýzy – částka outsourcingu není známa

| pořízení nového gama nože (nejdražšího na světě) – za 140 milionů Kč

| digitalizace dokumentace – cena zakázky 146 milionů, z toho vyvedeno minimálně 53 milionů korun přes firmu DISOL (založenou dva měsíce před soutěží)

| pořízení oxygenerátorů – zakázku vyhrála dceřiná společnost HOLTE MEDICAL, a. s., za 76 milionů Kč

| na outsourcing IT služeb – za 415 milionů korun – byla zrušena po podání trestního oznámení

Bylo zcela běžné, že na straně zadavatele i dodavatele rozhodovali v mnoha případech stejní lidé, což je naprosto nepřípustné a popírá to smysl hospodářské soutěže.

Zakázka na digitalizaci dokumentace je předmětem zájmu orgánů činných v trestním řízení a byla i předmětem podrobného šetření v auditu hospodaření, který vykonalo ministerstvo.

Dalším velkým tunelem na veřejné prostředky byl nákup veškerého zdravotnického materiálů přes firmu ALSEDA s. r. o., která provozovala v nemocnici údajně konsignační sklady. Firma nakupovala materiál od firmy Boston Scientific přes INLAB Medical, s. r. o. Velmi malá část zpětných bonusů z rozdílu cen vykazovaných zdravotním pojišťovnám a skutečných cen tohoto materiálu (cca 3 %) se vracela nemocnici, zatímco kolem 17 % ze všech nákupů putovalo do spřízněných firem na Kypr.

Po podání trestního oznámení firma ALSEDA MEDICAL a. s. okamžitě skartovala veškeré materiály a změnila obchodní jméno na KTH Medical a. s. Následně ještě přesunula sídlo firmy z nemocnice na jiné místo v Praze. Vlastníkem této společnosti je kyperská společnost Kythrina Lykaia co. Limited. V její dozorčí radě zasedali právníci firmy Šachta a Partners David Michal, Karolína Babáková a Marek Stabley, tedy stejní lidé, kteří působili v orgánech dceřiných firem NNH.

Samotné dceřiné firmy NNH byly přes různé osoby napojeny na celou spleť firem – například na firmu D + D Consult, s. r. o., ve které měli podíl ředitel Vladimír Dbalý a jeho otec, tato firma byla vlastněna firmou Denton Estates LLC se sídlem v domku v americkém daňovém ráji Delaware. Firma Denton Estates LLC s nedohledatelným vlastníkem také 100% vlastnila firmu ACOL s. r. o., v níž působili lidé z firmy Šachta a Partners.

Aby toho nebylo málo, dceřiná firma HOLTE, s. r. o., si ještě 9. 4. 2010 založila další dceřinou firmu Homolka Premium Care a. s., údajně na poskytování nadstandardních zdravotních služeb. V její dozorčí radě zasedal opět David Michal z firmy Šachta a Partners. Tato dceřiná firma byla založena evidentně v rozporu s platnými právními předpisy o majetku státu bez předchozího souhlasu vlády.

Nemocnice Na Homolce provozovala od 90. let unikátní Leksellův gama nůž, který zakoupila ve Švédsku Nadace Charty 77 z celonárodní sbírky na tzv. Konto Míša. Protože v letech 2006–2009 byly silné privatizační tlaky, usilovala nemocnice, aby se zbavila tohoto veřejného majetku. Dne 5. 4. 2009 na svém předposledním zasedání rozhodla Topolánkova vláda v demisi o uvolnění 120 milionů korun na nákup nového gama nože v rámci tzv. „strategických investic do zdravotnictví“. Nový přístroj byl nakonec zakoupen za 140 milionů korun a stal se suverénně nejdražším předraženým přístrojem tohoto druhu na světě, podobně jako CyberKnife ve Fakultní nemocnici Ostrava. Také finanční prostředky na tento přístroj byly uvolněny na památném předposledním zasedání Topolánkovy vlády. Není žádným tajemstvím, že výběrová řízení na pořízení těchto přístrojů byla zmanipulovaná a stát zaplatil přemrštěné ceny. Management Homolky vrátil Nadaci Charty 77 starý gama nůž s odkazem na „hromadu šrotu“. Přístroj však byl plně funkční a švédský výrobce firma Elekta ho odkoupila od nadace za slušné peníze pro upgrade a pozdější prodej.

Podivné hospodaření NNH a jejích dceřiných firem bylo předmětem minimálně dvou trestních oznámení v roce 2009 a v roce 2010. Obě byla odložena, přitom moje trestní oznámení z roku 2010 bylo téměř po dvou letech odloženo paní státní zástupkyní JUDr. Dagmar Máchovou. Jeden z policistů, kteří vyšetřovali trestní oznámení z roku 2009, se údajně stal šéfem interního auditu Nemocnice Na Homolce…

O většině nejdůležitějších skutečností, které se týkaly zřejmého tunelování Nemocnice Na Homolce, jsem písemně informoval premiéra Fischera, ministra Janotu, ministryni Juráskovou, později ministra Hegera a premiéra Nečase. Rovněž jsem podal žádost o kontrolu hospodaření na NKÚ a na ministerstvo financí. Všechny odpovědi politiků byly vyhýbavé a odkazovaly na nezávislé policejní vyšetřování. V roce 2009 ustanovovala vláda ČR dvě komise pro posouzení dvou velkých zakázek v rozmezí dvou měsíců – pro IKEM a pro Nemocnici Na Homolce na nákup kardiostimulátorů a kardioverterů. Obě zakázky byly zmanipulované.

Projekt kompletního outsourcingu účetnictví Nemocnice Na Homolce byl ministry zdravotnictví paní Juráskovou a panem docentem Hegerem dokonce označován jako pilotní projekt. Nikdy jsem ovšem neobdržel kvalifikované podklady, jestli tento pilotní projekt byl nějak věrohodně vyhodnocen, jak dlouho bude trvat a zda se počítá s jeho aplikací na další nemocnice zřizované ministerstvem.

Právní firma Šachta a Partners získala zakázku na právní služby na Homolce bez výběrového řízení a nikdo nikdy nevysvětlil, za co jí nemocnice zaplatila téměř 20 milionů korun.

Za stejné pochybení – zadání zakázky stejné firmě – byla odvolána ředitelka Nemocnice Na Bulovce, manželka náměstka tehdejšího ředitele Nemocnice Na Homolce paní Toběrná. Za stejné pochybení dostala Nemocnice Na Homolce pokutu pouhých 30 tisíc korun od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kterou následně pan ředitel Dbalý zaplatil ze svých soukromých prostředků.

Mnozí lidé, kteří v pohnutých letech 2006–2010 působili na Homolce, uváděli, že ředitel Dbalý byl jenom figurkou a zástěrkou transakcí, skutečnými hybateli měli být náměstek Toběrný, Emilie Bialešová a právníci firmy Šachta a Partners ve spolupráci s Ivo Rittigem. A v souvislostech se objevovala jména exnáměstka a exposlance Marka Šnajdra a exministra obrany MUDr. Martina Bartáka.

Právníci firmy Šachta a Partners, paní Bialešová a zástupci externích soukromých firem běžně působili v dceřiných obchodních firmách Nemocnice Na Homolce a mohli ovlivňovat veřejné zakázky a nákupy do Nemocnice Na Homolce. Prostřednictvím zpětných bonusů při dodávkách zdravotnického materiálu mohlo dojít k vyvedení významných finančních prostředků do zahraničí.

To, co se odehrávalo v dceřiných firmách nemocnice a ve firmách na ně navázaných, by se nikdy nemohlo stát, pokud by ministerstvo zdravotnictví mělo skutečný zájem své přímo řízené organizace důsledně kontrolovat a pokud by zřejmě nezákonná jednání neměla podporu, nebo minimálně toleranci z nejvyšších míst české politiky v letech 2006–2013.

Ministr zdravotnictví Holcát byl první, kdo nalezl odvahu se těmto praktikám postavit a zadal zpracování auditu. Bohužel audit se zabývá pouze obdobím 2011–2013, což je naprosto nedostatečné, kontrolou musí projít celé období 2006–2013. Doufám, že pan ministr Němeček podá v dané věci trestní oznámení, zruší dceřiné firmy nemocnice, přehodnotí nevýhodné a nestandardní outsourcingy důležitých činností NNH a vyvodí personální odpovědnost.